Vondráčková - Morfium

Celej život jsem byl terč\nPředsudků a posmívání (předsudků a posmívání)\nMá snoubenka musela\nTajit barvu mojích tváříKdyž máš 130 kilo\nNa všechny hubený žárlíš\nPřál by sis být normální\nJak ty, co tě sráží (jak ty, co tě sráží)Pak že nenosíš\nStejný značky, jak spolužáci\nŽili jsme v chudobě\nOd šestnáci jsem měl práci\nRaegoChceš vidět méně reklam? Registruj seVrať se do mých bot (vrať se do mých bot)\nA zkus se jim tenkrát bránit (a zkus se jim tenkrát bránit)\nJsi na ulici sám\nA chce tě dospělej typ zmlátitA když umřel Míra\nZtratil jsem zájem o svět\nChodil jsem za školu\nPsát a toužil jsem rychle dospětA přál bych si mu říct\nKdyž jsem ho viděl naposled\nAby se mi svěřil víc\nA svůj mozek - neposlechNezastaví nás\nI když říkají o nás dvou\nŽe to máme vzdát\nA bílou vlajkou mávnoutNeví o nás vůbec nic\nNeví o nás vůbec nicTenhle svět je plnej chladu\nCity jenom na pódiu\nDohrád svoje představení\nPak skončíme na morfiuNeví o nás vůbec nic\nNeví o nás vůbec nicMám na zádech jizvy\nCo připomínaj spáleniny (co připomínaj spáleniny)\nV mládí jsem si přál\nAby jsem měl svoje tělo jiný (tělo jiný)Zkušenost mě mučila\nA zaživa dusila\nDíky ní jsem nespal s každou\nLepší ve mě vzbudilaNikdo neví čím jsem prošel\nAbych došel sem\nZahodil jsem prášky\nZrcadlo řeklo: ,,Prober se"Mojí prací není\nBýt tím, kým by sis přál mít\nI bez tvýho názoru (i bez tvého názoru)\nSe můj svět dál otáčí (se můj svět dál otáčí)A nespočítám lidi\nCo je pohltila závist\nCo muselo je spálit\nKdyž psali tak zlý článkyVždycky viděli jen podvod (vždycky viděli jen podvod)\nNikdy neviděli práci (nikdy neviděli práci)\nJak musejí mít\nI když musí ten úspěch strávitNezastaví nás\nI když říkají o nás dvou\nŽe to máme vzdát\nA bílou vlajkou mávnoutNeví o nás vůbec nic\nNeví o nás vůbec nicTenhle svět je plnej chladu\nCity jenom na pódiu\nDohrád svoje představení\nPak skončíme na morfiuNeví o nás vůbec nic\nNeví o nás vůbec nic